pátek 17. června 2016

O blogu: 2. Jak Máničky dostaly slušivý vizuál


Před spuštěním blogu o Máničkách jsem trávil nějaký čas průzkumem, jak má vlastně takový blog vypadat, na kterém serveru ho umístit, jak to celé provést (jsem v oboru elévem). Blogů visí na síti ohromné množství, spousta z nich vypadá nevábně, spousta z nich má poslední aktualizaci nejméně jeden rok starou. Prosel jsem tedy určitý vzorek nalezeného a tím, co v sítu zůstalo, nechal jsem se inspirovat.

Většina blogů, která mne zaujala, má každý článek doplněný tématickou fotkou, chtěl jsem tedy, aby Máničky disponovaly něčím podobným. Nabízelo se samozřejmě, abych sáhl do fotoarchivu buď souboru současného a nebo některého z těles, kde jsem působil dříve, tuhle možnost jsem ale zavrhl a přemýšlel o něčem více infantilním, co by patřičně vyvážilo onu ponurou vážnost zveřejňovaných článků... Vzpomněl jsem si na fotbalisty. Tedy fotbalisty papírové, které jsem si coby capart skládal a posléze je pastelkami oblékal do slušivých dresů a posunoval po koberci, simulujíc tak nejrozšířenější hru na světě. Zkusmo jsem tedy složil jednoho panáčka (postupuje se stejně jako při skládání parníku, jen se přidá jeden komín), opatřil ho bujnou kšticí a stojánkem (původní stojánek z plata od vajec byl postupně nahrazen stojánkem z gumy) a postavil ho na stůl vedle ukulele. Kontrast skutečného nástroje a dětské skládačky se mi zalíbil, po zkušebním nafocení bylo rozhodnuto – Máničky dostaly slušivý vizuál.
První článek opatřený obrázkem byl díl osmý (Máničky a další kroky k bigbítové slávě), dcera se velmi divila, proč jí odnáším z pokoje polovinu nábytku z domku pro panenky... Postupem času byly rovněž doplněny neumělé snímky i ke starším dílům, všechny nové články už svoji fotku mají. Doufám tedy, že kromě čtení Vás pobaví i umělecké ztvárnění Mániček.

Žádné komentáře:

Okomentovat